Konference

Konference Meč a člověk 2: Vybrané kapitoly k dějinám mečů a lidí

01.10.2026 - 03.10.2026
Trocnov 14, 373 12 Borovany

Cílem konference je diskuse nad úlohou meče v dějinách lidí. Co je to meč? Kdy se u nás meč poprvé objevuje? S jakým sociálním prostředím je meč spojen? Jaká je symbolická role meče v různých dějinných epochách? Jak byly meče vyráběny a jak byly používány? Lišilo se postavení meče ve střední Evropě od mečů v Asii? Tyto i řada dalších otázek budou diskutovány na druhé interdisciplinární konferenci, která naváže na stejnojmennou konferenci z roku 2022. Součástí akce jsou také tematické workshopy pro širokou veřejnost (2. 10.) nebo doprovodný program zdarma pro veřejnost (3. 10.) v Návštěvnickém a vzdělávacím centru.

Konference Meč a člověk 2: Vybrané kapitoly k dějinám mečů a lidí

Meč a archeologie / Meč a technologie / Meč a symbolika / Meč a společnost / Meč a Asie




Setkání je tvořeno dvěma základními bloky: odbornou konferencí pro předem registrované účastníky a programem přístupným i pro širší zainteresovanou veřejnost. Po ukončení konference bude ze všech odevzdaných příspěvků vydán sborník.


PROGRAM PRO VEŘEJNOST


PÁTEK 2. 10. 2026 | WORKSHOPY

Přehled nabízených workshopů a odkazy na registrace najdete v souboru PDF níže. Workshopy jsou zpoplatněny 200 Kč / osoba. Poplatky bude vybírat přímo lektor v hotovosti. Maximální počet účastníků: 20 osob.


SOBOTA 3. 10. 2026 | VSTUP ZDARMA, BEZ REGISTRACE

  • 09:00 – 09:30 • Vladimír Bresto: Tavba a zpracování železa
  • 09:30 – 10:00 • Vít Hrachový: Práce s krátkými párovými zbraněmi
  • 10:00 – 11:00 • Přednáška pro veřejnost. Leonid Křížek: Dvouruční meč – historie a použití
  • 11:00 – 12:00 • Petr Turya: Jak šermovali pražští Federfechtýři v 16. a 17. století. Umění svobodného tovaryšstva, mistrů dlouhého meče od pera v podání šermířského cechu Sv. Michaela (Fencersguild.com). Prezentace širmšlágů (Schirmschlagen) – tajných šermířských pohybů a jejich použití ve volném boji za dunění bubnu s dýkou, tesákem, dlouhým mečem a halapartnou
  • 12:30 – 13:00 • Zdeněk Utišil: Prezentace šermířské školy Digladior
  • 13:00 – 13:30 • Jakub Záruba: Prezentace šermířského klubu Lanistae liberi
  • 14:00 – 15:00 • Divadlo kjógen (více informací níže)
  • 15:00 – 15:30 • Martin Bartůněk: Spochan – moderní verze japonského boje s mečem
  • 15:30 – 16:00 • Martina Slabá: Umění čínského přímého meče a šavle: historie v pohybu
  • 16:00 – 16:30 • Divadlo kjógen (více informací níže)




DIVADLO KJÓGEN

Divadlo kjógen vzniklo z podnětu českého dramatika, režiséra a mima Huberta Krejčího a mistra kjótské školy Ókura Šigejamy Šimeho jako soubor, který se věnuje studiu, realizaci a uvádění japonských frašek kjógen v českém prostředí. Svým druhem jde o světové unikum.

Kjógen (v překladu „bláznivá“ nebo „umně vyšperkovaná slova“) reprezentuje komickou divadelní formu, která se vyvinula, stejně jako japonské tradiční divadlo nó, z původně čínských her sarugaku. Rozkvětu dosáhl tento žánr v polovině 14. století a v nepřerušené tradici je provozován do dnešních dnů. Slovo „kjógen“ je samo o sobě většinou chápáno jako výraz označující samostatnou komickou divadelní hru, tradičně vkládanou mezi dvě hry divadla nó.


3. 10. OD 14:00 HODIN

Horský asketa zlodějem tomelů (Kaki jamabuši) 

Horský asketa zlodějem tomelů je jednou z nejkratších, nejjednodušších, ale zároveň i nejčastěji uváděných japonských frašek. Horský asketa, vracející se z pouti po svatých místech v horách Ómine a Kacuragi (skutečná poutní místa japonské esoterické školy šúgendó), dostává hlad, vyšplhá na strom a začne krást tomely. Nachytá jej však sadař, který, pobaven neumělou snahou askety ukrýt se na stromě, si z mnicha pořádně vystřelí. Asketa je tak nucen postupně napodobovat zvuky a pohyby nejrůznějších zvířat.

Překlad z originálu Ondřej Hýbl, režie Šigejama Šime; nastudováno roku 2000 v Praze a 2003 v Kjótu.


3. 10. OD 16:00 HODIN

Připoután k tyči (Bóšibari) 

Frašku Bóšibari nalézáme v nejstarších popisech obsahu her kjógen Tenrikjógen bon (pol. 16.stol) a též v prvním zápisu scénářů Toraakira bon (pol. 17. stol), z čehož lze usuzovat, že tento kus byl v jednodušší podobě v repertoáru od samého vzniku žánru kjógen (v 13. století). Na konci 17. století byla celá hra Bóšibari přejata a dodnes je uváděna též v divadle kabuki, což ukazuje na tehdejší popularitu kusu napříč společností. Hra staví na situačním humoru, celkovou atmosféru však dokresluje množství zpěvů, jejichž technická vybroušenost dodává glanc jinak pijáckému námětu hry. Za zmínku též stojí hojně zastoupené parodie na krátké tance komai, které bývaly často na programu „nad miskou sake“ bavící se společnosti. Uvedení tehdy populárního tance, avšak v jevištní svázané variantě, muselo na dobové publikum působit vskutku komicky. Hra Bošibari patří i dnes v Japonsku k nejpopulárnějším a tudíž nejčastěji uváděným hrám a v repertoáru ji mají všechny rody, které žánr kjógen uvádějí.

Překlad Ondřej Hýbl, úprava Igor Dostálek, Martin Pšenička, Tomáš Pavčík. Režie Šigejama Šime. Premiéra 11.12.2009 v Centru experimentálního divadla Brno.




ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ KONFERENCE

Organizátorem konference je Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, spolupořádajícími institucemi jsou Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta Trnavskej univerzity v Trnave, Archeologický ústav AV ČR v Brně, v.v.i. a Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích a Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. Konference bude podpořena v rámci evropské univerzitní aliance KreativEU.


Těšíme se na setkání s Vámi!

Za organizátory

Ondřej Chvojka (JčM, JU), Hana Hojerová (JčM), Monika Konrádová (NPÚ), Jan Török (JčM), Eduard Droberjar (Trnavská univerzita), Balázs Komoróczy (ARÚB), Petr Žákovský (ARÚB), Lucie Hotová (M Klatovy)